První barcelonské ťapas

Ve zkušenostech s létáním jsme na tom s Márinkou skoro stejně, takže mě na letišti několik věcí překvapilo. Jak důsledná je kontrola zavazadel; že člověk fakt nesmí mít s sebou krém na obličej ani zubní pastu i jak je na sedadle v letadla málo místa na nohy.

Všechno šlo naštěstí hladce, nebo ještě líp: už v první a největší frontě nám kolemjdoucí zaměstnanec řekl „S dítětem nemusíte čekat, můžete jít dopředu!“ A tak je Marjánka nejenom 100% účinný prolamovač ledů v kontaktu s cizími lidmi, což už jsme věděli z Itálie, ale taky naše vstupenka do lepšího světa 🙂 .

Let trval 2 a půl hodiny a Márinka věšinu prospala, což se hodilo. Většinu věcí, které jsme si koupili na cestu – Respekty, bonbony proti zaléhání uší, kapsičku s výživou pro Márinku, ba dokonce i peněženku – jsme si totiž nechali v taškách, uložených nad našimi hlavami, kam jsme se pro ně už pak nedostali. No jo, začátečníci 🙂

Cesta metrem z letiště do bytu na skvěle vybraném místě – ve čtvrti Barceloneta – trvala cca hodinu a Márinka během ní pobavila několik cestujících. Plán metra tady mají o trochu složitější než v Praze.

Po chvíli odpočinku byl konečně čas vyrazit ven a prozkoumat okolí. Dnes nás nezajímaly žádné památky, ale místní kuchyně. A vypadá to, že pro milovníky jídla/žrouty, mezi které se rozhodně řadíme, je to tady to správné místo.

Vybrat si restauraci a vybrat si jídlo, to je zásadní životní rozhodnutí, takže nám to docela trvalo. Nakonec to bylo tak dobré, že jsme si mohli klidně dát cokoliv. Honza měl takovou jako krvavou tlačenku bez krup s jablečnou marmeládou a chilli papričkami (což zní docela hrozně, ale bylo to dobre!) a k tomu chleba s rajčatovou pastou. A já grilovaný lilek s kozím sýrem. K tomu každý jedno místní točené pivo Pirát.

A pak každý ještě jedno, když nám slečna servírka špatně rozuměla 🙂 To už jsme si museli vzít s sebou do kelímku, a i tak jsme chvíli šli takovým Marjánčiným způsobem chůze 😉 .

Šli jsme na pláž, která byla plná lidí, ale skoro nikdo se nekoupal. Ale viděli jsme spoustu sportujících lidí – hodně lidí tady večer běhá, jezdí na nějakém futuristickém vozítku, venku tancuje nebo posiluje…

Fotka pro strejdu Karla – v jednom podniku tu měli úplně stejnou skleněnou karafu, jakou jsme od něj dostali. A tehnle květináč máme doma taky, jen trochu menší.

Sluncem zalitý den zakončený ve vinárně, kde podávali přírodní vína. Neuměli jsme si vybrat, tak si Honza nechal poradit od pána u vedlejšího stolečku a jak je vidět i z fotky, poradil nám dobře 🙂

IMG_1600

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.